|
Moje zkušenosti ze Sousse jsou následující: smlouvání je velké divadlo a pokud nejste ochotni sehrát stejné divadlo jako obchodník buďte si jisti, že koupíte předraženou věc. Doporučuji navštívit nejdříve několik obchodů s pevnýma cenama (fix price) a tyto ceny si při smlouvání stanovit jako absolutní maximum ke kterému se nesmíte ani přiblížit. Obchodník by vám v závislosti na druhu zboží měl dát rozhodně lepší cenu, někdy i třetinovou oproti fix price. Je třeba se nebát nabídnout velmi směšné ceny. Např. Obchodník chce 60 dinárů, nabídněte klidně dva... buďte tvrdí, neoblomní a nezvyšujte svoji cenu rychle, odcházejte a předstírejte nezájem... koupíte to nakonec za 4 nebo 5 dinárů a buďte si jisti že i tak na tom obchodník slušně vydělal. Je potřeba nepoměřovat hodnotu zboží okem evropana - to co se vám zdá výhodné by tunisan považoval za nehorázně předražené. Jen pozor aby jste si nepletli "jabka s hruškama". Např. malej bubínek se zde dá koupit opravdu za dinár, darbuka za dva... ale je samozřejmě rozdíl mít darbuku z keramiky které je zde mraky a téměř zadarmo a nebo ji mít soustruženou z jendoho kusu olivového dřeva... to je pak cena někde úplně jinde. Taktika "nekoukat a jít" se mi neosvědčila - pořád mi někdo skákal do cesty a přesvědčoval mě "hello sir, see you, no stress, only see you..." když jsem pak naopak chodil a jasně se kolem sebe rozhlížel tak se počet otravujících prodejců zredukoval na cca 50%.
|